Print

Vůkol výjev děsuplný, pole írné pobitevní Mrchoravci přecpaní, teřichy jim pukají Krajem smrti kolimahy hřbitovní ji drkotají Po mnoho dnůch zdechliny jsou po tuctech sváeny Mrtvoly a kusy mrtvol na marách se mačkají Sokům mým se brány Návy dokořán otvírají "Chátro i lůzo přeilá, je úprkem ses spasila V děrách zůstaň zalezlá, by tě pomsta nestihla Počne-li se mi příčiti, hocikterak protiviti Vzplanou ve mne zase saze, svoji drzost splatí draze Pomni odteď, e mé slovo kterak zákon budi bráno Jen mně bude sluchu přáti, mne pak svojim bohem zváti" Tak běsové ukojeni, krví hojně napojeni K spánku opět uloeni, na dlouho-li? Jisto není Moc-li dalích bitev oni v oumyslech svých pro mne strojí? Li byla ta poslední bitvou mojí poslední? Otazníkůch zbylo mnohých, vak v jednom u pochyb není Řeč pravdivou hlas pravdivý děl onehdy v hlavě mojí Dnové mí jetě nejsou sečtení Tělo mé jetě není scvrknuté Pae má jetě mečem vládnout zná A nicota nicotná porati mne nestíhá From Letras Mania