Print

Krajina vskutku idylická kol mne se vude prostírá Já pán její samojediný jejích písní dosyta si uívám Klokotání bystřin, zpěv skřivanův Skřehotání ropunice, řev hejkalův umění listoví, tokání tetřeví Vzlyk právě przněných vilných vil pralesních A sluchem mým jest nejvíce ceněna Mrazivá píseň vlčího plemena Vak poitek můj znalecký stále více rozvrací Kterak hosti nezvaní do mysli se navrací Ozvěn shluk prapodivný tuze disharmonický Neustále sílící, klid v nitru mém ničící "Pane můj druhdy mocný, u dlouze pouze sní Promni svůj zrak zkalený, ať krutou pravdu zří Vdyť jetě dnové tví vůbec nejsou sečtení Vdyť jetě tělo tvé není zcela scvrknuté Vdyť jetě pae tvá mocně mečem vládnout zná Vak nicota nicotná zaiva tě poírá" From Letras Mania